Akademický malíř Jaroslav Sodomka se narodil v početné rodině listonoše a znamenitého vesnického muzikanta. Muzika – hra na housle a na klarinet, se stala jeho životní potřebou. Prvně se vyučil elektrikářem a poté když se setkal a následně spřátelil s malířem Karlem Wagnerem, poznal, že malování je jeho hlavním smyslem života. Po válce 1945 se Jaroslav Sodomka tajně přihlásil na Akademii výtvarných umění a po úspěšné zkoušce byl přijat do krajinářské speciálky profesora Otakara Nejedlého. Léta prožitá pod vedením tohoto velkého umělce a ušlechtilého, svérázného člověka dotvořila Jaroslava Sodomku nejen umělecky, ale i lidsky, a patří k nejšťastnějším létům v jeho životě. I sama Praha mu poskytovala množství kulturních a uměleckých prožitků a přátelství s mladými adepty umění, jakými byli například M. Stádník, K. Paukert, P. Eben a s nimi zvláště filosof P. Zvěřina, určila jasnou směrnici jeho duchovní formace.
Jako malíř neměl zálibu v přílišném experimentování, byl prost všeho manýrismu i výtvarné rafinovanosti. Znal duši svého kraje, a proto jej zobrazoval s pokorou a upřímností svého srdce prostě a srozumitelně tak, jak k němu tento kraj promlouval a jak mu lid tohoto kraje rozuměl.
Jaroslav Sodomka ve svých rodných Kameničkách nalezl svůj osobitý výraz i vlastní paletu. Jeho obrazy k nám promlouvají s velkou hloubkou vnitřního klidu a pokory.
Životopisná data: publikace U nás v Kameničkách, 2001