Slavíčkův domek v Kameničkách

V dubnu 1903 se sešel Antonín Slavíček s Karlem Václavem Raisem a požádal ho, aby mu našel v Kameničkách ubytování. Slavíčkovi, jakožto velkému čtenáři, byl inspirací Raisův román „Západ“. Krajina a osudy lidí, popisované v díle, Slavíčka zaujaly a chtěl je poznat.

Rais mu zprostředkoval ubytování ještě na podzim téhož roku. Našel mu domek – výměnkářské stavení na Volákově gruntu. Slavíček zde bydlel tři roky se svou rodinou. Domek chtěl později koupit, ale neúspěšné prodeje jeho pláten mu způsobovaly existenční problémy.

Za účasti rodiny, přátel a známých osobností byla na domku odhalena dne 18. června 1961 pamětní deska, kterou navrhl a zhotovil Josef Přibyl z Hlinska. Po r. 1907 do Kameniček Slavíček často zajížděl – jak říkal – „zamalovat si sněhy a větry“. Ubytovával se na faře u P. Selichara – nástupce P. J. Parduse.

V Kameničkách Slavíček vytvořil na 70 obrazů, které jsou jeho vrcholným dílem. Severovýchodní pohled od tohoto domku se stal námětem pro Slavíčkovo nejznámější dílo, obraz „U nás v Kameničkách“. Za Slavíčkem přijíždělo mnoho významných osobností té doby – Bohuslav Dvořák – zvaný Baťka, Otakar Nejedlý, Herbert Masaryk, Angelo Zeyer, prof. Jaroslav Goll, prof. Emanuel Tilsch s chotí spisovatelkou Annou Marií (dílo „Na horách“) a další.

Všichni se scházívali v hospůdce zvané „V malé chýši“ s ochotnou hostinskou zvanou „babička Polanských“ (domek č.p. 92). Po Slavíčkových stopách dále přišli do Kameniček Adolf Kašpar, Gustav Macoun, Bohumil Hradečný, Rudolf Kremlička, Josef Hašek, Josef Kadeřábek, Karel Wagner, Jaroslav Kotas aj. V malířské tradici pokračovali místní rodáci Josef Dvořák, žák Antonína Slavíčka, Jaroslav Sodomka nebo akademická malířka Anna Dvořáková, dcera Josefa Dvořáka.

V současné době v malířské tradici obce pokračuje např. Markéta Adámková nebo Milán Adámek.

Domek slouží k individuální rekreaci a není veřejně přístupný.