Luční niva Lány

S příchodem člověka a intenzifikací zemědělství vznikaly louky polokulturní i kulturní, louky květnaté i vysoce produkční. V rašelinných vrstvách se dají rozlišit tři období vývoje. Nejstarší zde byla společenstva smrkového lesa s olší, které bylo v dalším období přeměněno na vlhkou smilkovou pastvinu s rašeliníky a roztroušenými dřevinami a keři. V posledním období, díky intenzivní pastvě a sečení mizí pylová zrna trav a ostřic, objevují se pylová zrna obilnin. Tato trvalá travní společenstva mají velký význam pro vodní režim krajiny a znamenají vysokou ekologickou hodnotu.
V pestré škále lučních společenstvech se můžete setkat s druhy chráněnými zákonem – prstnatec májový, pětiprstka obecná, až po rašelinné druhy – suchopýrek alpský, tolice bahenní. Dokladem hodnoty těchto společenstvech je dlouholetý výzkum přirozených a polopřirozených lučních společenstvech, který zde probíhal v rámci mezinárodního výzkumu MAB – Člověk a biosféra.

Louky jsou porostlé mnoha druhy trav a květnatých bylin. Jejich charakter je nejvýraznější před senosečí, díky rozkvetlým bylinám jako je kopretina bílá, kohoutek luční, rdesno hadí kořen, krvavec toten, pryskyřník prudký a zvonek rozkladitý.
Nivní louky pokračovaly podél Chrudimky, která zde vytváří četné meandry provázené olšovým a vrbovým porostem. Velká část však byla v minulosti převedena do lesa. Ráz území a jeho původní způsob využívání se tak ztratil.
Přídavné jméno lánský, které se zde často objevuje, je odvozeno od hamru na železo s názvem Lány z 18. století. Typické porosty okolních lesů tvoří smrk ztepilý, místní typ borovice lesní – „borovice lánská", modřín evropský, borůvka, brusinka, metlice křivolaká, ostřice latnatá, přeslička lesní a vřesoviště.